Lukáš Tůma / zá-ti-ším


Termín: od 28. 07. 2017 do 1. 10. 2017
Čas: vernisáž 27. 7. 2017 v 17:00 hodin

Lukáš Tůma (1976) se věnuje rozlišným výtvarným technikám, malbě, kresbě, grafickým technikám i plastice. Letohrádek Ostrov se ve svém dlouhodobém výstavní plánu snaží představovat významné a zajímavé osobnosti především z oblasti grafické tvorby. Lukáš Tůma v oblasti grafiky zkoumá hranice a výtvarné možnosti jednotlivých grafických technik, kombinuje je a experimentuje s nimi. Na výstavě bude představena zejména jeho současná grafická tvorba.

Lukáš Tůma  se narodil 12. 2. 1976 v Jihlavě. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, prošel ateliéry Jiřího Lindovského a Jindřicha Zeithammla.  Zabývá se rozličnými výtvarnými technikami, malbou, kresbou, grafikou i plastikou.  Pracuje jako učitel praktických předmětů na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově.

Pro jeho práci  je typické experimentování s klasickými grafickými technikami. Neobvykle kombinuje hlubotiskové techniky s tiskem z výšky či sestavuje obraz z několika tiskových matric. Z jedné matrice vytváří více tisků, v různých barevných variantách, ve kterých hledá ideální souhru barvy a tvaru.  Vystavené autorovy listy lze rozdělit do několika  tematických okruhů.

Zátiší / Živé a neživé

Pro tento cyklus si L. T. vypůjčil jako podklad/jeviště/scénu/ klasická antická a holandská barokní zátiší, do kterých „vpustil“ různé zástupce živočišné a hmyzí říše, tak aby narušovali zdánlivý klid obecně známých kompozic. Tak, jako v díle  holandských mistrů, se v některých zátiších objevuje symbol lebky – “memento mori”, připomenutí naší dočasnosti na tomto světě.  Autor se nechal překvapovat hrou, která při jednotlivých otiscích vznikala, nikoli nahodile, ale řízeným pohybem „živých“ na  statickém podkladu „neživého“. Vznikl tak obsáhlý soubor, kdy z pěti podkladových matric a třinácti matric „živých tvorů“ vzešlo mnoho  barevných a kompozičních variant. Barvy použité pro tisk jsou pastelových odstínů, a součtem s černošedým  odstínem papíru dávají grafikám zvláštní, tlumený kolorit.  L. T. hledá v  soutiscích ideální souhru barvy a tvaru. Nebrání se nestandardním postupům - menší matrice používá v tisku, jako malíř štětec, při dotváření výsledné kompozice na  podkladu zátiší. Symboliku komponovaných předmětů a tvorů v obraze  je možno vykládat několika způsoby, v závislosti na tom, jakým kultuním prostředím je interpretujeme. Víceznačně však nemusíme přistupovat pouze k symbolům, ale k celému pojetí jeho zátiší.  Propojují se zde  tři časová pásma, minulost, současnost i budoucnost.  Při analýze technické stránky nacházíme jistou odchylku od běžných zvyklostí, Tůma totiž klasickou hlubotiskovou techniku čárového leptu tiskne z výšky.

Hmyz

Do této hry v zátiších  vstupují z hmyzí říše motýli, brouci, mouchy a můry. Jejich otisky jsou zde prezentovány jako samostatný celek.  Tyto grafické listy jsou přímo vázány na cyklus „Živé a neživé“. Hmyz byl vždy považován za rozkladný činitel jak v přírodě, tak v obrazech zátiší, připomíná konečnost, pomíjivost, zmar ale i nové zrození ze zmaru povstávající.  Zároveň je jedním z nejživějších elementů v daných kompozicích. Snad se hodí na tomto místě připomenout, že motýlí krása a křehkost byla v křesťanském středověku spojována se symbolikou lidské duše.

Krajina

L. T. pracuje dlouhodobě s tématem krajiny, jejím detailem i celkem. Nechce ji však  zobrazovat zpodobivým způsobem  krajinářů z 19. století. Krajina je pro něj místem dění, prostorem pro symbol. Mrak, strom či keř nemusí nutně odkazovat pouze ke své podstatě, jsou pro něj prostředníky, na kterých lze vidět. Tůma nepracuje v plenéru ani si krajinu nefotografuje. Pracuje, jak sám říká, s oka/mžikem. To, co viděl, se snaží uchovat v paměti a pokud se onen moment nevytratí z mysli, pak s ním pracuje v kresbě, kterou převádí pomocí linií, bodů a soustavy šrafur v grafický obraz. Touto redukcí viděného na zapamatované si teprve sám uvědomuje, co viděl nebo vidět chtěl. Často jednu matrici tiskne několikrát, pokaždé v jiné barevné kombinaci a dosahuje tak jiných vizuálních kvalit. Podobně jako v zátiších experimentuje s grafickými technikami, stejnou matrici vytiskne například z hloubky i výšky zároveň. Nebo vytváří soutisky jedné či více matric v různé barevnosti a s různým plošným uspořádáním. Vzniká tak několik obměn téhož motivu, přičemž ve hře variant jednoho obrazu k mnohosti můžeme vysledovat Tůmův způsob uvažování. V jeho grafických listech se objevují banálně klasické motivy jako: slunce, měsíc, mrak, strom, keř, rybník, remízek, které ale můžeme vnímat jako zástupné symboly. odkazující za svět viditelný.  

Text: Lukáš Tůma a Zdeňka Bílková

Kurátorka výstavy: Zdeňka Bílková

K výstavě je plánovaná skládačka.